Zde - aktuality ze dne: 10. 10. 2017

Vyhledávání

Facebook Google+

Zavodňovací systém

Most přes řeku – hlavní hráz

Na okraji východní strany pevnosti Terezin, byl přes řeku Ohře vystavěn z pískovcových most. Jedná se o masivní pískovcovou stavbu, která čtrnácti oblouky spojuje oba břehy řeky Ohře. Tento most umožňoval jednak spojení mezi Hlavní a Malou pevností, ale také mohl sloužit jako hráz přes řeku, čímž umožňoval manipulaci s výškou hladiny vody. Každý mostní oblouk měl ve stěně obdélníkové otvory, ve kterých se nachází vodicí drážky pro trámy (ríny) do kterých bylo možné vložit ve dvou řadách za sebou dubové fošny (polky).
Tím došlo k přehrazení řeky, a hladina voda začala pozvolna stoupat. Mírně vzedmutá hladina byla využita pro pohon mlýnských kol splavových mlýnů (oba krajní mostní oblouky), ale hlavním účelem byla možnost zatopení pevnostního systému.


Řeka Ohře a pevnostní most. Po pravé a levé straně mostu jsou splavové mlýny.
Řeka Ohře a pevnostní most.
Po pravé a levé straně mostu jsou splavové mlýny.


Splavový mlýn na řece Ohři.Splavový mlýn na řece Ohři.
Splavové mlýny.


Pohled na přední část pevnostního mostu. Před každým pilířem je ledolam, který chrání dřevěné fošny a kování.
Pohled na přední část pevnostního mostu.
Před každým pilířem je ledolam, který chrání dřevěné fošny a kování.
Dno řeky je vystavěno z pískovcových kvádrů.


Detailní pohled na ledolamy.
Detailní pohled na ledolamy.


Zadní část mostu. Voda stéká po mírném pískovcovém schodu. Jako ochrana proti podemílání je z pískovcových kvádrů vybudováno i několik metrů dna řečiště za mostem.
Zadní část mostu.
Voda stéká po mírném pískovcovém schodu.
Jako ochrana proti podemílání je z pískovcových kvádrů vybudováno i několik metrů dna řečiště za mostem.


Roštem zakryté obdélníkové otvory, po pravé straně mostu byly určeny pro dřevěné fošny sloužící jako hradítka pro zadržení hladiny.
Roštem zakryté obdélníkové otvory po pravé straně mostu byly určeny pro dřevěné fošny sloužící jako hradítka pro zadržení hladiny.
Další zářezy pro hradítka jsou ukryty pod chodníkem na levé straně mostu.


Červenou barvou jsou vyznačeny zářezy pro vložení fošen. Na čelní stěně mostu jsou dva zářezy za sebou.V pilířích jsou vysekány zářezy pro vložení fošen. Na čelní stěně mostu jsou dva zářezy za sebou.
V pilířích jsou vysekány zářezy pro vložení fošen. Na čelní stěně mostu jsou dva zářezy za sebou.


Pohled na „odtokovou“ část pevnostního mostu.Na druhé straně mostu jsou v každém pilíři zářezy pouze pro jednu řadu fošen.
Pohled na „odtokovou“ část pevnostního mostu. Zde jsou v každém pilíři zářezy pouze pro jednu řadu fošen.


Pohled na vrchní část mostu. V popředí je částečně možné spatřit ocelový rošt, který zakrývá zářezy v pilířích.
Pohled na vrchní část mostu.
V popředí je částečně možné spatřit ocelový rošt, který zakrývá zářezy v pilířích.


Řeka Ohře pokračuje dál, míjí výpustná stavidla a po dvou kilometrech ústí do řeky Labe. Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo vykopáno při výstavbě pevnosti…
Řeka Ohře pokračuje dál, míjí výpustná stavidla a po dvou kilometrech ústí do řeky Labe.


Pohled na řeku Ohře směrem na Terezín a budovu splavového mlýna. Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo RUČNĚ VYKOPÁNO při výstavbě pevnosti. Všechna vytěžená zemina byla koňskými povozy odvozena a použita jako výplň pevnostních valů…Pohled na řeku Ohře směrem na Bohušovice. Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo RUČNĚ VYKOPÁNO při výstavbě pevnosti. Všechna vytěžená zemina byla koňskými povozy odvozena a použita jako výplň pevnostních valů…
Pohled na řeku Ohře směrem na Terezín. Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo RUČNĚ VYKOPÁNO při výstavbě pevnosti. Všechna vytěžení zemina byla koňskými povozy odvozena a použita jako výplň pevnostních valů…Pohled na řeku Ohře od Terezína směrem na Litoměřice. Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo RUČNĚ VYKOPÁNO při výstavbě pevnosti. Všechna vytěžená zemina byla koňskými povozy odvozena a použita jako výplň pevnostních valů…
„Nová“ řeka Ohře.
Toto celé řečiště (Bohušovice – Litoměřice), bylo RUČNĚ VYKOPÁNO při výstavbě pevnosti. Všechna vytěžená zemina byla koňskými povozy odvozena a použita jako výplň pevnostních valů…


Naposledy upraveno 4. 11. 2012


To se mi líbí předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2003–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2012 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Fort-terezin.cz.