Zde - aktuality ze dne: 2. 6. 2023

Vyhledávání

Facebook Google+

Podzemí pevnosti

Minové chodby

Z hlavní galerie vedly pod krytou cestu podzemní chodby trojího druhu, souhrnně nazývané minové větve. Jednalo se o minové větve prvního řádu (podpovrchové miny), dále minové větve druhého řádu (hluboké miny) a konečně i komunikační galerie a naslouchací chodby. Minami byly opatřeny téměř všechny fortifikační prvky.

Ve vnějším obraném okruhu byla jak na úseku západní obrané fronty Hlavní pevnosti, tak i východní fronty Malé pevnosti zřízena hustá síť protimin a odposlouchávacích chodeb. Na podzemí vně pevnosti navazují další chodby uvnitř šancí. Mají podobu pavučinově rozvětvených a různě se křížících chodeb o rozdílné velikosti a průřezu.

Vojáci, sloužící v podzemí, byli do podzemí vybírání podle své výšky (přibližně 150 – 160 centimetrů – kdo procházel úzké minové chodby, pochopí proč).

Čela minových chodeb měla zároveň sloužit za stanoviště naslouchačům; vojákům, z jejichž hlášení o zvucích vydávaných zákopovou nebo podkopovou činností útočníka mohli velitelé určovat místa a směry, ze kterých hrozil útok nepřátelských sapérů (budujících povrchové zákopy) nebo minérů (prokopávajících se k pevnosti pod zemí). Minové chodby jsou ukončeny nejdále v předpolí.

Naplněná nálož podpovrchové miny měla vyhodit do povětří tři metry vysokou vrstvu země a na povrchu vytvořit šestimetrový kráter. Nálož min druhého řádu musela být dvakrát těžší a dvojnásobně výkonnější, aby vyhodily do vzduchu šestimetrovou vrstvu zeminy a na povrchu vytvořily kráter o průměru 12 metrů.


Žluté – podpovrchové miny. Fialové – hluboké miny. Červeně je označena kontreskarpa střelecká galerie.
Barevné označení minových chodeb.
Žluté – podpovrchové miny.
Fialové – hluboké miny.
Červeně je označena kontreskarpa střelecká galerie.


Prachárny

K uskladnění střelného prachu byly v podzemí vybudovány prachárny. Pohled do jedné z pracháren.Pohled na dveře do prachárny.
K uskladnění střelného prachu byly v podzemí vybudovány prachárny.


Pohled na masivní kované závěsy dveří od prachárny.
Závěs dveří.Oko pro zámek.
Zajištění pracháren muselo být z bezpečnostních důvodů pečlivé.


Větrací otvory pracháren na první pohled připomínají střílny. Nejsou však přímo průchozí. Aby se do otvoru nedalo vystřelit, je šachta je lomená. Kromě toho byl otvor vybaven mřížkou, aby nebylo možné cokoliv prostrčit.
Větrací otvory pracháren na první pohled připomínají střílny. Nejsou však přímo průchozí. Aby se do otvoru nedalo vystřelit, je šachta je lomená. Kromě toho byl otvor vybaven mřížkou, aby nebylo možné cokoliv prostrčit.
Mřížka na fotografii je původní.



Grafické znázornění odpálení podpovrchové a následně v tomtéž místě hluboké minové chodby.
Naplněná nálož podpovrchové miny měla vyhodit do povětří tři metry vysokou vrstvu země a na povrchu vytvořit šestimetrový kráter.
Pokud by toto nepomohlo, byla odpálena nálož min druhého řádu – hluboké minové chodby. Nálože musely být dvakrát těžší a dvojnásobně výkonnější, aby vyhodily do vzduchu šestimetrovou vrstvu zeminy a na povrchu vytvořily kráter o průměru 12 metrů.


Podpovrchové minové chodby



Graficky vyznačené (pouze) některé podpovrchové minové chodby.


Jedna z odboček k minovým píckám v podpovrchové minové chodbě.
Jedna z odboček k minovým píckám v podpovrchové minové chodbě.


V mírném sklonu stoupá z hlavní galerie chodba do podpovrchových minových chodeb.
V některých částech minové chodby jsou doposud zachovalá schodištěJinde již pouze udupaná zemina, která zůstala na místě vytrhaných schodů.
V mírném sklonu stoupá z hlavní galerie štola do podpovrchových minových chodeb.
V některých částech jsou doposud zachovalá schodiště, jinde již pouze udupaná zemina, která zůstala na místě vytrhaných schodů.


Z hlavní galerie pokračuje šikmo ražená chodba vzhůru k minovým píckám. Pícky nejsou na fotografii zachyceny.
Z hlavní galerie pokračuje šikmo ražená chodba vzhůru k minovým píckám.
Pícky nejsou na fotografii zachyceny.


Odbočujeme do první pravé chodbičky.
Odbočka jedné z mnoha minových chodeb.


Před námi je dlouhá a poměrně nízká chodba. Jejíž stěny jsou každých několik metrů přerušeny zazděnou cihlovou klenbou. To jsou připravená místa pro budování dalších minových kobek.
Blíží se křižovatka chodeb.
Velice krátká exkurze do jedné z mnoha minových chodeb.


V mírném předklonu přicházíme na první křižovatku chodeb, která propojuje část systému jednotlivých podpovrchových min. Chodba proti nám ústí do samotné minové chodby, která je rozvětvena na minové pícky.


Odlehčovací výklenky

V systému podzemních chodeb lze spatřit na mnoha místech zazděné, částečně zazděné nebo zeminou naplněné výklenky. Zazděné výklenky svádějí k moha domněnkám o ukrytých pokladech, či zazděných podzemních chodbách vedoucí až kamsi do Litoměřic.
Pravda je o mnoho prozaičtější.
Jedná se o výklenky, které byly dříve nasucho zazděny (bez použití malty). Výklenky sloužily jednak k rozložení tlakové vlny při výbuchu (zemina částečně utlumila účinek tlakové vlny a nedošlo b k roztržení klenby). Další využití bylo v případě potřeby utěsnit nabitou minovou pícku. Zemina pro utěsnění byla prakticky kdekoliv po ruce. Posledním způsobem využití byla možnost vykopat další minové chodby.


Částečně odkrytý, na sucho zazděný odlehčovací výklenek.
Částečně odkrytý, na sucho zazděný odlehčovací výklenek.


Hluboké minové chodby



Na hlavní galerii jsou dále odbočky do minových větví druhého řádu – (hluboké miny).


V popředí odbočka do spojovací chodby k envelopě, v pozadí odbočka do hluboké minové chodby.Odbočka do hluboké minové chodby.
Po levé straně hlavní galerie se nachází odbočky do envelopy a hlubokých minových chodeb.


Hluboká minová chodba.Hluboká minová chodba.
Hluboká minová chodba.


Křižovatka hlubokých minových chodeb.
Křižovatka hlubokých minových chodeb.


Naposledy upraveno 20. 12. 2012


To se mi líbí předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek


Web Archiv Tyto stránky jsou od 26. 1. 2007 zařazeny
do fondu České národní bibliografie.
Budou trvale uchovávány a archivovány Národní knihovnou České Republiky
a online zpřístupňovány na www.webarchiv.cz.
CC Obsah stránek © 2003–2014 Roman Gazsi, grafické zpracování © 2012 MARF s.r.o.
Technické řešení © 2010–2014 Dalibor Hellebrant.
Obsah stránek je k dispozici s licencí Creative Commons, výjimkou mohou být některé fotografie, u nichž (popř. v zápatí článku) je uvedena jiná informace o autorství než Fort-terezin.cz.