Úvod

Pohled na pevnost Terezín | zvětšit mapu

Pevnost Terezín

Celý pevnostní komplex se skládal ze tří částí: Hlavní pevnosti, Malé pevnosti a z dolního a horního retranchementu, který odděluje Novou a Starou Ohři. Celková rozloha pozemků činí 398 ha.

Ke stabilizaci podloží a zpevnění základů staveb v původně bažinatém terénu Hlavní pevnosti, sloužily dubové rošty prosypané kamením a vápnem.

Vnitřní linii opevnění Hlavní pevnosti tvořil protáhlý osmiúhelník s osmi pětibokými bastiony s kasematy, sloužícími jako zásobárny, skladiště, ubytovny vojsk a nemocnice. Stejný byl i počet kurtin.

Kolem této linie se rozprostírá hlavní příkop, v němž byly umístěny fortifikační prvky střední linie obrany – kleště, raveliny a kontrgardy. Hlavní příkop bylo možné v případě potřeby zaplavovat pomocí stavidel, a to buď celý, nebo jen některé jeho části.
Základem vnějšího obranného kruhu pak byla „krytá cesta“, vytvořená ze zemního náspu podél celého obvodu vnější zdi hlavního příkopu – kontreskarpy, lunety (jednalo se o malé pevnůstky umístěné v hrdlech shromaždišť a záplavové kotliny).

Místa, jež nechránila přímo voda, byla pod zemí protkána spletí naslouchacích a minových chodeb vybíhajících kolmo z hlavní galerie do vzdálenosti až 80 metrů od kontreskarpy. Tvar Malé pevnosti připomíná nepravidelný obdélník se čtyřmi bastiony. Vnitřní val chránily v jižní části v hlavním příkopu kleště a vysunutý ravelin pro dělostřelecká postavení. Vnější val, stejně jako u Velké (rozuměj Hlavní) pevnosti, chránila krytá cesta s příčnými traverzami.

Ve směru osy bastionu II stál tzv. šíp, jenž měl bránit předpolí kotliny. Nejméně opevněným místem pevnosti byl horní a dolní retranchement. Hradby sestávaly v podstatě jen z hliněných valů s vodním příkopem z vnější strany, vyzděným do výšky 2,6 m. Na vnější straně příkopu dolního retranchementu byla krytá cesta. Odtud vedla dvoukaponiéra k severnímu šípu, postavenému až v roce 1813.

Plocha obou retranchementů sloužila výhradně k vojenským účelům. Počítalo se s využitím jejího volného prostoru jako tábořiště vojsk v případě válečných tažení. Bylo-li by třeba, mohla být i tato část zaplavena vodou.

Sama pevnost však byla uzavřeným celkem. Její spojení s okolním světem umožňovalo šest bran s padacími mosty. Posádku pevnosti mělo v době míru tvořit 5 655 mužů, v čase války pak mohla být zdvojnásobena.

Ve všech pevnostních prvcích se nacházelo 153 skladišť střelného prachu, která mohla pojmout až 1 420 tun prachu. V kavalíru II byl sklad potravin a pekárna. K dispozici byly zásoby sena a krmiva pro 6 500 koní. Všechen materiál měl umožnit výživu posádky pevnosti a polní armády o síle 60 tisících mužů po dobu 3,5 měsíců.

Pro lepší vysvětlení jednotlivých částí pevnostního systému, připojuji několik informativních fotografií.

Popis vybraných částí pevnostního systému.

Nejdůležitější části obraných prvků pevnosti Terezín.
Bližší informace naleznete na následujících stránkách.

Pohledy do pevnostních příkopů a na části pevnostního systému.

Pohledy na části pevnostních staveb.

Pohled z vodního příkopu na dělicí zeď (batardo) s panenkou)

Pohled na lunety – předsunuté obranné pevnůstky.

Pohled na nádvoří kavalíru 2.

Pohled na část vnějších zdí kavalíru 2.

Střílny dělostřeleckých kasemat pro obranu pevnostního příkopu.

Další velké množství fotografií a bližší popis vybraných pevnostních staveb, včetně možnosti virtuálních prohlídek, naleznete na následujících stránkách v této sekci.

Naposledy upraveno 2. 3. 2015

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek