Záchrana podzemí pevnosti ?

(První podoba této stránky vznikla nedlouho po velkých záplavách v roce 2002 – po kterých došlo postupnému a rozsáhlému řícení podzemních chodeb. Od té doby byla tato stránka již několikrát aktualizována…)

Proč vlastně voda tolik poničila podzemí, když při výstavbě pevnosti se dopředu počítalo s tím, že při úmyslném maximálním zatopení pevnostních příkopů musí voda nutně vniknout i do podzemí?

Příčin rozsáhlé destrukce podzemí bylo několik, a pro vysvětlení se musíme vrátit o desítky let nazpět do minulosti.
Po mnoho let neudržované pevnostní příkopy byly kompletně zarostlé a v této situaci ve většině případů v příkopech nefungoval původní přirozený průtok vody.

Byly zbořeny a ucpány mosty přes kynety, přičemž jedním z největších problémů byl i hlinění násep na místě zbořeného původního mostu, který dříve překlenoval vodní příkopy před Litoměřickou branou a ravelinem 19.

Voda, která se v roce 2002 valila od řek Labe a Ohře, zaplnila příkopy a hráz, kterou vytvořil násep silnice, neumožňovala vyrovnání hladin. Voda si tedy našla cestu úzkým a klikatým podzemním labyrintem…

Hladina vody valící se podzemím způsobila, že voda pronikala každou skulinkou a na několika místech se v podobě gejzíru bahna a vody provalila do míst, kam by záplavová vlna přišla až později a pomaleji.

Situaci nijak neprospěla ani skutečnost, že po zrušení statusu pevnosti, posloužili podzemní chodby mimo jiné i jako zdroj levného stavebního materiálu. Což mimo jiné znamenalo, že byly vytrhány například cihly z podlahy a výklenků na bočních stěnách chodeb.

Při opadávání hladiny se voda se stejnou cestou vracela zpět do podzemí a sebou brala i zeminu z povrchu. Absence vytrhaných cihel na podlaze byla příčinou toho, že se tlakem okolní zeminy začala svírat spodní část chodeb, a následně došlo k popraskání nosných kleneb podzemí. Kromě toho byla vyplavována zemina z odkrytých výklenků a v těchto místech vznikly rozsáhlé kaverny – neviditelné pasti ukryté několik centimetrů pod povrchem země.
Celé podzemí bylo zaneseno vrstvou vyplaveného bahna a na povrchu se začaly objevovat okrouhlé krátery po zřícených chodbách. Ostatně tyto nebezpečné pasti se objevují i dnes.

Po opadnutí vody a zjištění rozsahu škod, bylo nutné z podzemí ručně vykopat a vyvozit desítky tun bahna a suti. Bylo nutné znovu vyzdít na podlaze cihlové rozpěrné pasy anebo celou podlahu. Tam kde to bylo technicky možné, byla klenba opravena nebo, alespoň zajištěna. V místech kde již došlo k prolomení klenby, bylo nutné zeminu odkopat až ke stropu chodby a klenby zcela nově vystavět. (Pro mne to mělo alespoň jednu drobnou „výhodu“. Po více než dvou stech letech bylo možné spatřit obnažené nosníky a klenby chodeb). Opravy podzemního pevnostního systému byly poměrně důkladné a rozsáhlé.

Mnohdy jsem si říkal, zda je vůbec nutné vyzdívat odlehlé části podzemí šancovkami (Pozn. – šancovka – cihla o původní velikosti – při současné pořizovací cenně 90 Kč za kus!…)
Kdosi (údajně) rozhodl, že se tímto způsobem budou vyzdívat všechny poškozené klenby a výklenky a to i v částech podzemí, kam se nikdo nedostane. Rozuměl bych tomu, že se tímto způsobem opraví pouze ukázková, či hlavní část podzemí, ale opravovat původní technologií přibližně 30 kilometrů chodeb – a to i v částech kam nikdo nikdy nechodí – to mi přijde přinejmenším zarážející.

Zdálo se, že vše se pomalinku vrací do původních kolejí.
Převážná část podzemí byla vyčištěna a opravena.
Život v pevnosti plynul poklidným životem…

Pak však přišel 6 červen 2013, a velká voda se znovu vrátila do okolí pevnosti Terezín, přičemž opět kompletně zatopila celé pevnostní podzemí. Po několika dnech voda ustoupila do svého řečiště, a všichni s hrůzou očekávali, co se bude dít…

A dělo se… a co je horší – děje se stále. Na povrchu se objevují další a další trychtýřovité propady a to mnohdy i v místech kde se předpokládalo, že zde podzemí bylo opraveno. Na druhou stranu pravdou je, že v některých případech se propadají kaverny, jejichž vznik je datován rokem 2002, protože vše co bylo již „načaté“ – to voda v roce 2013 pouze urychlila.

Po velké vodě v roce 2002, bylo v podzemí kromě oprav přistoupeno i k několika technickým doplňkům pro omezení průtoku vody. V chodbách (lokalizovaných v okolí dnešního kruhového objezdu), bylo možné spatřit nově budovaná místa pro instalaci rozebíratelných dřevěných hradítek. To technické řešení pravděpodobně nestačilo, a tak se v roce 2012 se do podzemí zabudovalo velké množství masivních dřevěných dveří. Podle tvrzení „odborníků“ bylo účelem těchto dveří oddělit od sebe jednotlivé sekce podzemí, a pomocí uzavřených dveří tak snížit následky kolísání hladiny vody v podzemí.
(Logiku to má – Při uzavřených dveřích se voda do podzemí dostane pomaleji, ale také pomaleji odtéká = nezpůsobí tak velké škody).
Počítám, že snad asi ani nemusím naznačovat, že v roce 2013 nedošlo k uzavření všech těchto dveří. (A pokud by někdo chtěl tvrdit, že to není pravda, nechť se podívá na fotografie v závěru této stránky…)

Klenby podzemí jsou na mnoha místech popraskané a zdi se pomalu rozjíždějí…

V místech kde klenba praskla, se do podzemí nahrnula zemina.

Tam kde byla v podzemí vyplavena zemina, vznikly pod povrchem duté kaverny, které se časem provalily.
Na povrchu se začalo objevovat množství různě velikých kráterů.

Částečně odkryté podzemní chodby.
Tam kde to bylo technicky možné, byla odstraněna zemina až na zbytky původní chodby a probořené části bylo nutné zcela nově vyzdít.
(tyto fotografie jsou z roku 2003 a byly pořízeny v době, kdy probíhala nejrozsáhlejší část opravy po záplavách).

Odkrytá střelecká galerie a výdřeva opravované hluboké minové chodby.

Při obnově pevnosti po záplavách, bylo nutné na některých poškozených místech odkrýt zeminu až na klenby pevnostních chodeb. Na pár dní bylo tedy možné spatřit, jakým způsobem je vystavena síť podzemních chodeb.

Postup při opravě zřícené klenby střelecké galerie.

Bylo potřeba nově vybudovat cihlovou podlahu, nebo alespoň rozpěrné pásy, zamezující svírání stěn chodby…

…a vyčistit a dozdít odlehčovací výklenky v bočních stěnách.

… a přišel rok 2013…

Přišel červen 2013.
Po 11 letech jsou pevnostní příkopy (a samozřejmě i podzemí) opět plné vody…

Červen 2013…
Nedávno odtud odtekla voda…

Červen 2013…
Následky působení vody v podzemí jsou více než zřetelné…

Červen 2013…
Voda, která se hrnula do podzemí z nedokončených a špatně uzavřených střílen, vytrhala podlahu v dělostřelecké kasematě bastionu 5.

Červen 2013…
Vrstva naplaveného bahna na podlaze v kasematách bastionu 5.

Červen 2013…
Nejhorší stav podzemí je ve střelecké galerii po obou stranách lunety 26.

Červen 2013…
Smutný pohled na vysypané výklenky v hluboké minové chodbě..

Dveře v podzemí…

Samostatnou kapitolou je instalace replik dveří uzavírajících spojovací chodby do envelop.

V roce 2012 se do podzemí zabudovalo velké množství masivních dřevěných dveří. Podle tvrzení „odborníků“ bylo účelem těchto dveří oddělit od sebe jednotlivé sekce podzemí a pomocí uzavření dveří snížit následky kolísání hladiny vody v podzemí.
(Logiku to má. Při uzavřených dveřích se voda do podzemí dostane pomaleji a pomaleji odtéká = nezpůsobí tak velké škody).

Je asi zbytečné psát, že v roce 2013 nedošlo k uzavření všech těchto dveří. (Pokud by někdo chtěl tvrdit, že to není pravda – nechť se podívá na následující fotografie pořízené v podzemí – prakticky několik hodin po opadnutí vody).

Uzavřené dveře spojovací chodby do envelopy.
Drobným problémem bylo, že vodou nasáklé dveře nabobtnaly, zkroutily se tak, že je nebylo možné otevřít.

Jedny z několika dveří, které zůstaly při velké vodě otevřeny = byly instalovány úplně zbytečně…

Po opadnutí vody jsou všechny v podzemí instalované dveře, vhodné tak leda k montáži na letadla, protože ze všeho nejvíce připomínají vrtule…

Píše se rok 2014 – a na povrchu vznikají další a další zákeřné propady…

Rok 2014 – podobně vypadá převážná část terezínského minového systému…

A to by asi v současnosti mohl být konec této stránky.

V hlavě se však líhnou dotěrné otázky…

Podaří se podzemí ještě zachránit?
Budou na to peníze?
A v neposlední řadě se nabízí otázka – kdy a v jaké podobě se může voda do příkopů zase vrátit…

Naposledy upraveno 1. 7. 2014

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek