Podzemí pevnosti
(První podoba této stránky vznikla nedlouho po velkých záplavách v roce 2002 – po kterých došlo postupnému a rozsáhlému řícení podzemních chodeb. Od té doby byla tato stránka již několikrát aktualizována…)
Proč vlastně voda tolik poničila podzemí, když při výstavbě pevnosti se dopředu počítalo s tím, že při úmyslném maximálním zatopení pevnostních příkopů musí voda nutně vniknout i do podzemí?
Příčin rozsáhlé destrukce podzemí bylo několik, a pro vysvětlení se
musíme vrátit o desítky let nazpět do minulosti.
Po mnoho let neudržované pevnostní příkopy byly kompletně zarostlé a
v této situaci ve většině případů v příkopech nefungoval původní
přirozený průtok vody.
Byly zbořeny a ucpány mosty přes kynety, přičemž jedním z největších problémů byl i hlinění násep na místě zbořeného původního mostu, který dříve překlenoval vodní příkopy před Litoměřickou branou a ravelinem 19.
Voda, která se v roce 2002 valila od řek Labe a Ohře, zaplnila příkopy a hráz, kterou vytvořil násep silnice, neumožňovala vyrovnání hladin. Voda si tedy našla cestu úzkým a klikatým podzemním labyrintem…
Hladina vody valící se podzemím způsobila, že voda pronikala každou skulinkou a na několika místech se v podobě gejzíru bahna a vody provalila do míst, kam by záplavová vlna přišla až později a pomaleji.
Situaci nijak neprospěla ani skutečnost, že po zrušení statusu pevnosti, posloužili podzemní chodby mimo jiné i jako zdroj levného stavebního materiálu. Což mimo jiné znamenalo, že byly vytrhány například cihly z podlahy a výklenků na bočních stěnách chodeb.
Při opadávání hladiny se voda se stejnou cestou vracela zpět do podzemí
a sebou brala i zeminu z povrchu. Absence vytrhaných cihel na podlaze byla
příčinou toho, že se tlakem okolní zeminy začala svírat spodní část
chodeb, a následně došlo k popraskání nosných kleneb podzemí. Kromě
toho byla vyplavována zemina z odkrytých výklenků a v těchto místech
vznikly rozsáhlé kaverny – neviditelné pasti ukryté několik centimetrů
pod povrchem země.
Celé podzemí bylo zaneseno vrstvou vyplaveného bahna a na povrchu se začaly
objevovat okrouhlé krátery po zřícených chodbách. Ostatně tyto
nebezpečné pasti se objevují i dnes.
Po opadnutí vody a zjištění rozsahu škod, bylo nutné z podzemí ručně vykopat a vyvozit desítky tun bahna a suti. Bylo nutné znovu vyzdít na podlaze cihlové rozpěrné pasy anebo celou podlahu. Tam kde to bylo technicky možné, byla klenba opravena nebo, alespoň zajištěna. V místech kde již došlo k prolomení klenby, bylo nutné zeminu odkopat až ke stropu chodby a klenby zcela nově vystavět. (Pro mne to mělo alespoň jednu drobnou „výhodu“. Po více než dvou stech letech bylo možné spatřit obnažené nosníky a klenby chodeb). Opravy podzemního pevnostního systému byly poměrně důkladné a rozsáhlé.
Mnohdy jsem si říkal, zda je vůbec nutné vyzdívat odlehlé části
podzemí šancovkami (Pozn. – šancovka – cihla o původní
velikosti – při současné pořizovací cenně 90 Kč za kus!…)
Kdosi (údajně) rozhodl, že se tímto způsobem budou vyzdívat
všechny poškozené klenby a výklenky a to i v částech podzemí, kam se
nikdo nedostane. Rozuměl bych tomu, že se tímto způsobem opraví pouze
ukázková, či hlavní část podzemí, ale opravovat původní technologií
přibližně 30 kilometrů chodeb – a to i v částech kam nikdo nikdy
nechodí – to mi přijde přinejmenším zarážející.
Zdálo se, že vše se pomalinku vrací
do původních kolejí.
Převážná část podzemí byla vyčištěna a opravena.
Život v pevnosti plynul poklidným životem…
Pak však přišel 6 červen 2013, a velká voda se znovu vrátila do okolí pevnosti Terezín, přičemž opět kompletně zatopila celé pevnostní podzemí. Po několika dnech voda ustoupila do svého řečiště, a všichni s hrůzou očekávali, co se bude dít…
A dělo se… a co je horší – děje se stále. Na povrchu se objevují další a další trychtýřovité propady a to mnohdy i v místech kde se předpokládalo, že zde podzemí bylo opraveno. Na druhou stranu pravdou je, že v některých případech se propadají kaverny, jejichž vznik je datován rokem 2002, protože vše co bylo již „načaté“ – to voda v roce 2013 pouze urychlila.
Po velké vodě v roce 2002, bylo v podzemí kromě oprav přistoupeno
i k několika technickým doplňkům pro omezení průtoku vody. V chodbách
(lokalizovaných v okolí dnešního kruhového objezdu), bylo možné
spatřit nově budovaná místa pro instalaci rozebíratelných dřevěných
hradítek. To technické řešení pravděpodobně nestačilo, a tak se v roce
2012 se do podzemí zabudovalo velké množství masivních dřevěných
dveří. Podle tvrzení „odborníků“ bylo účelem těchto dveří oddělit
od sebe jednotlivé sekce podzemí, a pomocí uzavřených dveří tak snížit
následky kolísání hladiny vody v podzemí.
(Logiku to má – Při uzavřených dveřích se voda do podzemí dostane
pomaleji, ale také pomaleji odtéká = nezpůsobí tak velké škody).
Počítám, že snad asi ani nemusím naznačovat, že v roce
2013 nedošlo k uzavření všech těchto dveří.
(A pokud by někdo chtěl tvrdit, že to není pravda, nechť se podívá
na fotografie v závěru této stránky…)
Klenby podzemí jsou na mnoha místech popraskané a zdi se pomalu
rozjíždějí…
V místech kde klenba praskla, se do podzemí nahrnula zemina.
Tam kde byla v podzemí vyplavena zemina, vznikly pod povrchem duté kaverny,
které se časem provalily.
Na povrchu se začalo objevovat množství různě velikých kráterů.
Částečně odkryté podzemní chodby.
Tam kde to bylo technicky možné, byla odstraněna zemina až na zbytky
původní chodby a probořené části bylo nutné zcela nově vyzdít.
(tyto fotografie jsou z roku 2003 a byly pořízeny v době, kdy
probíhala nejrozsáhlejší část opravy po záplavách).
Odkrytá střelecká galerie a výdřeva opravované hluboké minové
chodby.
Při obnově pevnosti po záplavách, bylo nutné na některých poškozených
místech odkrýt zeminu až na klenby pevnostních chodeb. Na pár dní bylo
tedy možné spatřit, jakým způsobem je vystavena síť podzemních
chodeb.
Postup při opravě zřícené klenby střelecké galerie.
Bylo potřeba nově vybudovat cihlovou podlahu, nebo alespoň rozpěrné pásy,
zamezující svírání stěn chodby…
…a vyčistit a dozdít odlehčovací výklenky v bočních stěnách.
Přišel červen 2013.
Po 11 letech jsou pevnostní příkopy (a samozřejmě i podzemí) opět
plné vody…
Červen 2013…
Nedávno odtud odtekla voda…
Červen 2013…
Následky působení vody v podzemí jsou více než zřetelné…
Červen 2013…
Voda, která se hrnula do podzemí z nedokončených a špatně uzavřených
střílen, vytrhala podlahu v dělostřelecké kasematě bastionu 5.
Červen 2013…
Vrstva naplaveného bahna na podlaze v kasematách bastionu 5.
Červen 2013…
Nejhorší stav podzemí je ve střelecké galerii po obou stranách
lunety 26.
Červen 2013…
Smutný pohled na vysypané výklenky v hluboké minové chodbě..
Samostatnou kapitolou je instalace replik dveří uzavírajících spojovací chodby do envelop.
V roce 2012 se do podzemí zabudovalo velké množství masivních
dřevěných dveří. Podle tvrzení „odborníků“ bylo účelem těchto
dveří oddělit od sebe jednotlivé sekce podzemí a pomocí uzavření dveří
snížit následky kolísání hladiny vody v podzemí.
(Logiku to má. Při uzavřených dveřích se voda do podzemí dostane
pomaleji a pomaleji odtéká = nezpůsobí tak velké škody).
Je asi zbytečné psát, že v roce 2013 nedošlo k uzavření všech těchto dveří. (Pokud by někdo chtěl tvrdit, že to není pravda – nechť se podívá na následující fotografie pořízené v podzemí – prakticky několik hodin po opadnutí vody).
Uzavřené dveře spojovací chodby do envelopy.
Drobným problémem bylo, že vodou nasáklé dveře nabobtnaly, zkroutily se
tak, že je nebylo možné otevřít.
Jedny z několika dveří, které zůstaly při velké vodě otevřeny = byly
instalovány úplně zbytečně…
Po opadnutí vody jsou všechny v podzemí instalované
dveře, vhodné tak leda k montáži na letadla, protože ze všeho nejvíce
připomínají vrtule…
Píše se rok 2014 – a na povrchu vznikají další a
další zákeřné propady…
Rok 2014 – podobně vypadá převážná část terezínského minového
systému…
A to by asi v současnosti mohl být konec této stránky.
V hlavě se však líhnou dotěrné otázky…
Podaří se podzemí ještě zachránit?
Budou na to peníze?
A v neposlední řadě se nabízí otázka – kdy a v jaké podobě se
může voda do příkopů zase vrátit…
Naposledy upraveno 1. 7. 2014
předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek