Rok 2004 (obnova)

Leden

Přestože je zima, mráz a sníh práce na obnově pevnosti opět pokračují. První zastavení v tomto roce je v prostoru bývalé „Bohušovické brány“. Již dříve jsem v těchto místech registroval několik betonových trubek a práce na bagrování kynety. Původně vše nasvědčovalo tomu, že kyneta bude odbagrována pouze k náspu a poté do ní bude vloženo potrubí. Má dnešní návštěva mě však vyvedla z omylu a co více, zjistil jsem, že pod zemí se ukrývá léty prakticky nepoškozená stavba pevnosti. Ani ve snu mě nenapadlo, že v těchto místech byl pevnostní příkop zachován a to dokonce se zdivem. A tak po mnoha desetiletích opět na denní světlo vystupuje další část, kdysi majestátné pevnosti. Jen tak dál.

Pohled na část nově vyčištěného pevnostního příkopu.

Na denním světle se po mnoha desítkách let objevuje první část zdiva dávno zapomenutého pokračování pevnostních šancí.

Únor

22. 2. 2004 – Po delší době jsem si udělal delší obchůzku pevnosti. Tentokrát jsem se vydal porozhlédnout se v části ležící u Litoměřické kotliny. Je to část, kterou jsem v minulosti trošinku opomněl, musel jsem tedy tuto chybu napravit. I v těchto místech je částečně znát pokračující práce na čištění hlavních vodních příkopů a kynet. Hlavní práce se však v současnosti soustřeďují spíše na protilehlou část pevnosti Podařilo se mě dostat i do částí pevnosti, které jsem až doposud neměl možnost navštívit. Je toho skutečně ještě moc co musím ještě prohlédnout a nafotografovat. Má sbírka fotografií se znovu potěšitelně rozrostla. Na této stránce však přináším pouze jednu fotografii. Ostatní budou postupně vloženy do stránek. Některé změny vzhledu pevnosti jsou tak rozsáhlé, že je nejvyšší čas převážnou část fotografií nahradit novými aktuálnějšími.

Pohled na částečně odkrytou kynetu, směrem k výpustným stavidlům.

25. 2. 2004 – Při cestě z práce domů jsem si povšiml zákazu vjezdu do Terezína ze směru od Bohušovic. Bylo třeba zjistit důvod zákazu, což jsem udělal. V každém případě jsem drobné zajížďky a porušení předpisů nelitoval. Překvapení v podobě znovunalezení neporušené pevnostní zdi má své další pokračování. Pevnostní příkop a uvnitř procházející kynetu totiž přetíná prakticky neporušený most. Proč tolik překvapení z mostu? Jednoduše proto, že vše bylo ukryto pod planinou, kterou přetínala asfaltová vozovka. Přináším podle mne další unikátní záběry.

Dámy a pánové, dovolte, abych vám představil první pohledy na znovu nalezený most…

Červené ohraničení znázorňuje původní vzhled, před odkrytím příkopu a mostu.
V modrém rámečku lze spatřit původní zábradlí mostu.

Pohled na most od silnice na Bohušovice.

Těžká technika odstraňuje zeminu a cihlovou drť – pohled od Terezína.

Pohled z opačné strany vozovky na zatím neodkrytou a patrně i částečně poškozenou část mostu.

Pohled od mostu směrem ke krematoriu. I zde se začíná rýsovat další pokračování vodního příkopu. Práce pokračují…

28. 2. 2004 – Dnešní návštěva prostoru nově odkrytého mostu., mě potvrdila, že to není unikátní pohled pouze pro mě, ale i pro občany města Terezín a přilehlého okolí. Neuplynula chvilka, aby se nedostavila skupinka lidí a dětí zkoumajících nejbližší okolí, částečně odkrytého pevnostního příkopu. Nejnebezpečnější místa jsou oddělena bezpečnostní páskou.

Nová a zatím neokoukaná část Terezínské pevnosti. Místo, které je v popředí zájmu občanů města Terezín.

V době kdy těžká technika odpočívá, nadešel můj čas na podrobnější průzkum.

Pohled na pilíře a klenbu mostu.

Uvnitř mostních oblouků lze stále spatřit velké množství suti a zeminy, na jejímž odstraňování se již začalo pracovat.

Druhá část mostu je doposud ukryta pod navážkou.

Březen

1. 3. 2003 – V současnosti je možné pozorovat největší frekvenci pohybu techniky a lidí v prostoru silnice na Bohušovice. Ano, je to místo, kterému se v současnosti věnuji nejvíce – „nově nalezený most“. Po víkendu jsem zaskočil udělat pár fotografií a porozhlédnout se jak pokračují práce na záchraně mostu. Trošinku mě zarazila nákladní Tatra, která vysypávala zeminu do předtím prakticky čistě vybagrovaného pevnostního příkopu. Zemní stroj zakrýval již položené velkoprofilové betonové potrubí, ležící v místě kynety. Něco tady nehraje. Trošinku jsem se zvědavě poptal. A to co sem se dozvěděl, nevyznělo zrovna moc povzbudivě. „Proč se to potrubí zahrabává?“ „No tady to příde zase všechno zahrnout“ „ To snad ne! Vždyť to je unikát, o kterém patrně do teď nikdo nevěděl“ „Jó milej pane, nejsou na to peníze. Most se z boku zakreje panelama a až budou peníze tak se to zase odkreje“.

Podle doplňujících informací, zde kromě peněz hraje roli i silnice do Terezína a železniční svršek, dnes již dávno nepoužívané vlečky do Terezína. (tudy přijížděl a odjížděl vlak vezoucí vězně do Terezínského ghetta). V každém případě koleje od tohoto místa asi po deseti metrech (směrem na Bohušovice) končí a jejich opačná část (směrem na Terezín), pokračuje dále v délce asi 400 m. Pietní ráz by tedy v každém případě zůstal zachován. (jednalo by se o ztrátu kolejového pole v délce asi 20 metrů…).

Odkrytý pevnostní příkop je opětovné zavážen??

Zemní stroj zasypává betonového potrubí propojující kynetu.

Je to poslední pohled na most na dlouhá léta, anebo je má informace špatná?

Jedna část sporného úseku. Silnice Terezín – Bohušovice.

6. 3. 04 – Dvě pole mostu jsou již prokopána. Před východní částí mostu, začíná vyrůstat jakási zeď. Vstup do potrubí, které nahrazuje kynetu, je také částečně obezděn. Zatím nedokážu odhadnout, jaký bude následný vzhled prostranství v okolí mostu. Odkrytá část pevnostního příkopu, začíná být opětovně zavážena sutí. Navážka zatím končí pár metrů u mostní konstrukce.

Před mostní konstrukcí se začíná se stavbou jakési zdi a vpusti do kynety.

Západní část mostu má odkryté dva mostní oblouky.

15. 3. 04 – Větší pracovní vytížení mi nedovolilo dostat se do Terezína, nemohl jsem až do dnešního dne přinést podrobnosti o mostu. Teď mohu vše napravit, bohužel mé dnešní zjištění nepatří k těm, které bych chtěl psát. Otvory v mostní konstrukci byly obezděny a vše je z jedné strany prakticky opět zasypáno zeminou. To co jsem psal nedávno (a v duchu jsem tomu nechtěl věřit), se stalo skutečností. Pevnostní příkop a boční část mostu zakrývá vrstva zeminy a Terezínu opět ubyla jedna z mála věcí, kterou by se mohl chlubit – škoda. Napadá mě otázka. Bylo nutné vše dočista vybagrovat, obnažit stěny pevnostního příkopu, vyčistit vnitřky mostních polí a vše následně opětovně zahrnout?
Při tomto přístupu, stačilo prohrabat strouhu v kynetě, položit potrubí, prokopat jedno mostní pole a vše zase zasypat (podle mne asi tak za poloviční cenu). A to se raději ani neptám na to, jak je most staticky zabezpečen. Před otevřením byl plný zeminy a teď? Možná bude vypažen, možná se do něj vejde pár mixů betonu, možná zde bude stejně nakonec zakázáno jezdit auty. Stálo to tedy opravdu za tu námahu a finance? Kdo ví.

Copak to fotografie připomíná? Ach, ano vzhled půl roku nazpět…
(foto pořízeno 15. 3. 2004).

Tři neděle se chodili lidé ze všech končin koukat na „nově nalezený“ most a teď?
(nejsou peníze – je to skutečně to nejlevnější řešení?)

Druhá část mostu, i ona se za pár dní stane minulostí. (je to skutečně pouze dočasné řešení? Necháme se překvapit)

30. 3. 04 – Tak ještě jednou se ve zkratce vrátím k mostu. Co dodat. Fotografie hovoří jasnou řečí. Vše je jako před měsícem. Most je ukryt pod navážkou zeminy a kamení a ví jen bůh, kdy se opět dostane na světlo a obdiv lidí. Škoda.

Po mostní konstrukci už z jedné strany není ani památky…

Duben

V měsíci dubnu pokračují práce na obnovování částí pevnosti. Nejmarkantnější změny jsou znatelné u mostků a propustí kynet. Většina těchto částí zavodňovacího systému (ležících u frekventovaných míst) dostala nový kabát v podobě pískovcového obezdění.

Obezdívání propustí kynet.

V prostoru u (bývalé) „Litoměřické brány“, byla na několik dní odkryta část dalšího „zapomenutého“ cihlového mostu. Při bližší obhlídce jsem musel konstatovat, že v tomto případě již není co zachraňovat. Hromady cihlové sutě v horní části mostní konstrukce, dávají jasně najevo, že tato část mostu vzala již v dřívější době za své. V současnosti již je odkrytá část mostu opět zasypána, a o její existenci svědčí pouze mírná prohlubeň v asfaltové vozovce vedoucí nad tímto místem.

Na několik málo dnů bylo možné spatřit další zapomenutou cihlovou konstrukci mostu, tentokrát u bývalé Litoměřické brány.

Nedaleko od tak zvaných Finských domků bylo možné spatřit zemní stroje upravující prostory nad pevnostním valem. Pod vedením pana Jiřího Smutného, dochází k úpravě povrchu. Znovu jsou rekonstruovány obrané prvky pevnosti (valy a okopy).

V lokalitě „Finské domky“ jsou pod vedením pana Smutného prováděny zemní práce.
Upravením povrchu vznikají „staronové“ hliněné obranné valy a zákopy.

Červen

Zdá se, že otevřená dlaň finančního „mecenáše“ se pomalu uzavírá, což je dosti znatelné na obnově pevnosti. Pryč jsou doby, kdy se na všech místech pohybovala těžká technika odvážející nánosy „hnusu“ z vnitřku pevnostních příkopů. Dnes lze na několika místech spatřit pouze několik dělníků hovořících jazykem východních států, pokoušejících se o lehké zemní práce. Jinak nic – mrtvo. Do toho všeho se pomalu probudila příroda, dávající jasně najevo kdo je v současnosti v pevnosti pánem a příkopy pomalu zarůstají bujnou vegetací.

Vládu v pevnostních příkopech začíná přebírat bující zeleň.

Jakási činnost je vyvíjena v okolí výpustných stavidel. Zde byl obnažen vstup do části podzemí.

Vstup do podzemí u Lunety 24.

Opravené větrací otvory.

Částečnou změnu lze registrovat i na obezdění nejviditelnějších kynet. Některé poškozené či ztracené pískovcové bloky jsou pomalu nahrazovány novými deskami pravděpodobně z umělého pískovce.

Některé kynety byly ručně vyčištěny a jsou doplňovány chybějící pískovcové bloky lemující jejich kraje.

Jak jsem již podotkl, velké části pevnosti začíná vládnout příroda, která si nedělá se vzhledem staveb žádné starosti. A tak se stalo, že pískovcová obezdívka jednoho ze vstupů do podzemí se zřítila.

Zřícená část klenby u jednoho ze vstupů do podzemí.

Srpen

Prázdniny jsou již minulostí. Co se za dva měsíce změnilo v pevnosti?

Rekonstrukce mostu u „Horní vodní brány“ byla zdárně dokončena a pěší návštěvníci města si již mohou zkracovat cestu k řece případně k památníku. U všech důležitějších (viditelnějších) objektů je rekonstruována pískovcová obezdívka kynet. Ačkoliv jsem ještě nedávno konstatoval, že práce na obnově jsou praktiky zastaveny, dnes mohu napsat, že to mu tak není. V současnosti probíhají intenzivní zemní práce nedaleko Ravelinu 18. Bohužel přes veškerou snahu o zkulturnění pevnostních příkopů, má příroda navrch. Tam kde ještě včera byla upravená, posekaná plocha a tekoucí čistá kyneta. Tam již dnes můžeme pozorovat bující trávu a rákos. Je to nerovný boj a příroda stále vede. Bohužel v současnosti není v lidských silách udržovat vše v původním stavu, Je toho prostě moc.

Horní vodní brána – nově rekonstruovaný mos­t.

Rekonstruovaná obezdívka kynety u bývalé „Pražské brány“.
(porovnejte vzhled kynety s fotografií z měsíce června).

Příroda se snaží – tam kde ještě nedávno byla pouze zemina, dnes vyráží bujná zeleň.

Září

5. 9. 2004 – Ospalé léto je minulostí. Uvnitř pevnostních příkopů se objevují další zemní stroje. V minulém týdnu to byl vnitřní prostor pevnostního příkopu začínající od „zasypaného mostu“ směrem k Finským domkům.

Znovu se začíná viditelně pracovat.

26. 9. 2004 – Práce jsou stále v plném tempu. Přibývají další lokality, kde se pilně pracuje. Lépe než popis, přiblíží celou situaci následující fotografie.

Zemní stroje upravují vnitřní část pevnostního příkopu.

…a že se jim práce daří kvalitně, to dokreslují tyto fotografie.
(lokalita u „Finských domků“).

Další most, který prochází omlazovací kůrou…

…zatím je odkryta pouze část konstrukce a odstraňuje se povrch vozovky. (lokalita u bývalé Bohušovické brány).

Tady už jsou pevnostní příkopy skoro vyčištěné.

Říjen

24. 10. 2004 Most u Bohušovické brány dostává novou podobu. Staré a zvětralé zdivo je postupně nahrazováno kvalitní vyzdívkou. Ostatní stavební materiál je po očištění a prohlédnutí znovu umístěn na původní místo, odkud byl odebrán.

Na novou cihlovou zeď jsou znovu položeny původní pískovcové bloky.

Na protější straně mostu je použita trochu odlišná metoda oprav.
Zvětralé zdivo je postupně odbouráváno a nahrazováno kvalitní vyzdívkou.
Není tedy potřeba odstraňovat původní historické zábradlí.

Odkrytá mostovka.

Listopad

Na přelomu měsíce října a listopadu byly odstraněny „Larseny“, zamezující vniknutí vody do rekonstruovaných napouštěcích stavidel. Oprava vnitřní části stavidel již byla dokončena a přehrazení již nebylo potřebné. Rekonstrukce mostu u „Bohušovické“ brány opět pokročila. Pískovcové bloky na krajích mostu jsou posazeny na původní místo, chybějící část pískovců byla doplněna. Do otvorů v pískovci jsou zapuštěny původní opravené a nově vyrobené sloupky. Boční zdivo na vnitřní straně mostu je natřeno izolací a čeká se na pokládku asfalto-lepenkové izolace spodní části vozovky.

Mostovka je uvnitř natřena izolační hmotou. Jsou usazeny původní a nové sloupky zábradlí, doplněny chybějící pískovcové bloky.

U horních stavidel odstranil jeřáb ze dna řeky ocelové „Larseny“.

Prosinec

První část rekonstrukce mostu u bývalé Bohušovické brány je prakticky u konce. Vozovka má nový povrch z kočičích hlav poskládaných do estetických půloblouků. A má počáteční poznámka o „První části“ rekonstrukce? Vysvětlení je prosté. V tomto roce budou práce ukončeny a příchodem teplejšího počasí se restaurátoři pustí do vydrolené a popraskané vyzdívky na spodní části mostu a bočních stranách pilířů.

Vozovka mostu u bývalé Bohušovické brány je prakticky hotova. A mám pocit, že práce se povedla.

Po zhruba roční prodlevě, jsem mohl nahlédnout do prostor vypouštěcích stavidel.
Otvory pro mohutná šoupata stavidel jsou zakryta, zdvihací mechanismy jsou promazány.
V podzemí jsou instalována mohutná čerpadla pro odčerpání přebytku vody.

Naposledy upraveno 20. 12. 2012

předcházející článek | zpátky nahoru | následující článek